November 2014

#citáty•4

30. november 2014 at 8:14 | Miana Rose |  CITÁTY
Mohlo by být i tisíc kluků, ale žádný nemůže nahradit tebe
Zlomené srdce je jako atom. Není na první pohled vidět, žádný doktor ho nevyléčí a žádné lepidlo ho neslepí. Ale ostatní na něj zpravidla začnou útočit víc, když je rozbité.. - Lidi prostě asi vědí, že čím víc do něj buší, tím víc ničivé síly a vlastní energie získají nebo co!!
Nejlepší je se na nic netěšit, protože pak se to nemůže pokazit..
Láska znamená, že je pro vás něčí štěstí důležitější než vaše, i kdyby to pro vás bylo sebevíc bolestné.
Jednou přijdeš na to, že k životu nepotřebuješ nic kromě toho, aby Tě měl někdo upřímně rád.
Život je jako pexeso, buď najdeš pár nebo si prohrál.
Někdy prostě ty depresivní stavy musí nahradit aspoň kousiček štěstí.

Posunout se dál bolí. Změnit se bolí. Ale nic nebolí tak moc, jako zůstat trčet tam, kde nemáme být.

#tag•fakta||9

29. november 2014 at 18:51 | Miana Rose |  MIANA.
. | via Tumblr
JSEM ? ...
Hodná? → občas:) když je ten člověk hodný na mě tak ano.:)
Přátelská? → taky záleží jak na koho:)
Uzavřená? → docela jo.
Samostatná? → jelikož moje mamina neni skoro doma,uklízím,vařím etc. tak si myslím,že ano:)
Rozhodná? → poslední dobou mi přijde,že vůbec ne.
Sobecká? → jak na co,ale asi jo-
Hádavá? → jo. hlavně když mám blbou náladu tak si to přímo užívám.
Ulhaná? → ani ne.
Agresivní? → slovně jo,ale jinak ne.
Tvrdá? → nepochopila jsem to nějak:D
Jemná? → občas se chovám jako typická holka,občas ne.
Milá? → podle nálady,podle lidí..
Ukřičená? → jo -_- :D
Cílevědomá? → myslím,že ne.
MAM RÁDA ? ...
Společnost? → Poslední dobou jsem radši sama:)
Samotu? → joo,tu mam moc ráda,poslední dobou.
Přírodu? → jo.
Jídlo? → ♥
Když Ti někdo lichotí? → tak každej to má rád:)
Hudbu? → Miluju !
Pořádek? → Jo,ale občas s tím mam problémy.
Smích? → bez toho není den :)
Srandu? → tak asi jako každý:)
DÁLE ...
Něco, co na sobě opravdu nesnášíš? → tvrdohlavost a urážlivost
Co nesnášíš na životě? → přetvářku,lež,falešný kamarády -_-
A teď něco,co se Ti na sobě líbí → asi nohy:)
A co miluješ na životě → lásku, přátele, rodinu .
Co máš ráda na svých přátelech a proč jim tak věříš → nikdy nikomu neřekli,co jsem jim řekla,jsou spolehlivý,milý...:)
Co nemáš ráda na svých nepřátelích ?→ že jsou stejně hádavý jak já:D
Tvůj oblíbený výrok? → V životě můžeš vyzkoušet všechno,ale neznamená to,že musíš skočit z balkónu:ddd
A DÁL ..
Někdy lhala? → ano..
Něco zapřela, abys pomohla druhému?→ jo.
Na sebe byla někdy pyšná? → jo.:)
Někdy milovala? → jo .
Někdy líbala? → jojo.


#stuckinlove/recenze

27. november 2014 at 13:09 | Miana Rose
add a caption

oficiální text distributora|| oficiální text distributa není -_-
žánr|| Romantický,Komedie,Drama
rozhodně romatika a komedie to je,ale nevim jestli jenomj á si drama představuji jinak. (hahah.)
můj názor|| Jelikož tady hraje hlavní roli Lily Collinsa Logan Lerman,hádejte proč jsem si ten film pustila!:D A můžu říct,že je fakt super. Je to romantika a fakt krásnej film a ta situace se může stát rozhodně každýmu. Opravdu se jim tento film povedl,i herecké zastoupení bylo super!:)) Film vřele doporučuju! ')) (btw. když máte rádi Lily nebo Logana,neváhejte a pusťe si to!)
Untitled

Untitled



words•2||#weheartit

25. november 2014 at 12:31 | Miana Rose |  PICTURES
-dnes to bude jen obrázková oddechovka,protože mi není moc dobře:)
-ještě bych se chtěla omluvit,že od čtvrtka nebyl článek,ale nebylo moc času..:) víkend jsem měla plně nabitý a včera jsem slavila ,,malinko'' narozeniny:) (partyhard tepve bude:D)
-ještě vám musím nafotit to co jsem dostala,no abych pravdu řekla málo toho neni:D
///
prosím obejmi mě velice silně a řekni mi,že mě milujes. řekni,že jsi tu rád semnou. řekni mi že všechno bude dobrý,že tě dělám šťastnou a že si rád,že jsi živy. (jj,sen každý holky..já nejsem jiná)

#challenge - something about my life

20. november 2014 at 7:14 | Miana Rose |  MIANA.
Yo,bitches.
nad tímto článkem přemýšlím již dlouho a také dlouho ho mám tak nějak v hlavě. nevěděla jsem jestli to mám napsat,ale jak vidíte,rozhodla jsem,že to tedy napíšu. tady je ,můj životní příběh' (jak ohrané).
Můj život začal 24.11.1999 když mě moje milá maminka porodila na svět. z dětství si toho moc nepamatuji a abych pravdu řekla,jsem docela ráda. když jsem se narodila,bydleli jsme ve čtyřech lidech v jedné místnosti s kuchyní. můj otec chodil často do hospody,nebýval týden doma. a tak na mě byla moje mamka s bratrem sami. neměli jsme peníze skoro ani na jídlo. v roce jsme se přestěhovali ho většího bytu,můj otec se uklidnil a bylo to lepší. jako malá jsem moc hádky mých rodičů nevnímala. začala jsem je vnímat až kolem šestého roku mého života. naši se pořád hádali,otec byl zlý,hodně pil,na mamku a bráchu hodně křičel. Ke mě si toho moc nedovolil,přeci jenom byla jsem jeho jediné dítě. Začala jsem chodit do školy,hádky rodičů neustupovali. Už i já sama jsem mamce navrhovala aby se rozvedla,aby se ho nebála. Můj otec si pomalu začínal dovolovat už i na mě. Strašně mě i mamce vyčítal,že jsem podobná jí a ne jemu. V mých jedenácti letech se konečně naši rozvedli. Už od mala jsem měla jasno,u koho chci bydlet. MAMKA! Než jsme se nadáli,otec nás vyhodil z baráku i s věcma. A tak začlo neskutečně těžké a složité období. Dva měsíce jsme museli bydlet u mamčiny sestry,která má dvě dcery,dvojčata. Nebylo to vůbec lehké. Po dvou měsicích jsme konečně našli byt a přestěhovali se do svého. Po 11-ti letech jsem zjistila jaké je to mít velký byt,vlastní pokoj. Všechno se tak nějak zlepšilo,ale otce jsem ,musela' vídat pořád. Až na jeden den. Bylo léto,měla jsem u něj týden být,ale nebylo mi dobře,onemocněla jsem a tak jsem odmítla tam jít,protože jsem prostě chtěla být doma,ležet. Po týdení nemoci,jsem ho tedy šla navštívit. Celý den co jsem u něj byla,na mě křičel,vyčítal mi všechno. To,co mi koupil i jako malému dítěti,to že je mamka kráva,můj bratr jen neschpný kluk. (btw.nebyl jeho. - jeho otec mamku opustil a před 4 lety se zabil) Nevydržela jsem to a začala jsem na něj v pláči křičet. Chtěla jsem odejít,ale nikam mě nechtěl pustit. Přiletěla mi nejedna facka,ale také to nebylo poprvé. Vyvrcholilo to tak,že jsem musela napsat dvou kamarádům,aby pro mě přišli. I tak se otec cukal,ale věděl,že mě musí nechat jít. Odcházela jsem s brekem a věděla jsem,že ho už nikdy nechci vidět. V tu chvíli pro mě umřel. Já vím,je to hnusné,když to takhle řeknu. Od té doby jsem ho asi jen třikrát potkala,když jsem šla v našem městě. Neřekl mi nic jiného,krom toho,že jsem neschopnej,rozmazlenejch parchat a že mě stejně nikdy nechtěl. Když už začalo všechno ustupovat,začalo být zase všechno dobré si můj bratr našel přítelkyni. Tehdy mu bylo kolem jednadvaceti myslím. K přítelkyni se odstěhoval a tak jsme v bytě,který byl 4+1 zůstali s mamkou sami. Brácha byl šťastný,nebo se tak aspoň zdálo. Až jednou. Bratr se najednou přistěhoval zpět. Nikdo nevěděl proč,nechtěl to nikomu říct,ikdyž jsme si od jakživa vždy s mamkou a bráchou říkali všechno. Myslela jsem si,že se jen rozešli,že jim to prostě nekalapalo a že je z toho smutnej. Ale tak to bohužel nebylo. Jeden den,se nemohl zvednout z postele. Bouchal se do hlavy pěstma. Nevěděli jsme co dělat. Potom co jsme ho s mamkou uklidnili se dalo zase vše do normálu. Teda aspoň mě to tak přišlo. Po měsíci,se brácha znovu odstěhoval k jeho přítelkyni (k té se kterou byl předtím). Vše vypadalo v pohodě. Ale opravdu jen vypadalo. Pamatuju si jednou telefonát. Brácha se mi po 4 měsicích ozval s tím,že vyhrál několik miliónů a co chci koupit. Řekla jsem,že nevim a tak mi řekl,že mi koupí nový telefon a tablet. V tu chvíli to vypadalo,ještě normálně. Bylo to zrovna v létě. Moje mamka o ničem nevěděla,když jsem jí to řekla a tak se rozhodla,že mu zavolá,ale nebral to. Asi po třech dnech se mu dovolala,ale když ukončila hovor začala plakat. Nevím co přesně jí řekl,ale jediný co vím je,že jí řekl že jí nebere jako matku a že jí nesnáší. Něpřišlo mi to jako na chování mého bratra. Nikdy se takhle nechoval. Mamku měl vždy rád jako nikoho na světě. A dva měsíce potom se vše vysvětlilo. Můj bratr byl nemocný. Dostal se do léčebny. Zjistilo se,že má schizofrenii,záchvaty vzteku a rozdvojenou osobnost. Přesně vím,jaký pocity jsem měla,když mi to mamka řekla. Dva měsíce jsem si to odmítala připustit. Nejezdila jsem za ním. Ale pak mi to všechno nějak začalo docházet a tak jsem řekla mamce,že chci jet s ní. Byla jsem tam třikrát za ním. Za celých pět měsíců co tam byl,jsem tam byla jsem třikrát. Teď mě to štve,ale už s tím nic neudělám. Nepřála bych to nikomu to zažít. Poslouchat ho a vědět,že to co říká neni pravda,vědět to že si to stejně pamatovat nebude. Vidět ho na dně. Vidět mamku na dně. Po pěti měsích ho pustili. Pořád má prášky a to jsou to už dva roky co se to stalo. Nejhorší na tom je,že mám o něj každej den strach. Za těch pět měsíců se strašně změnil,už není tak hodnej jakej býval když jsem byla malá. Je prostě jinej,ale nesmím mu to vyčítat. On za to nemůže. Zdědil to. Najednou se prostě z mého 90-ti kilového dvoumetrového brášky stalo 150-ti kilový hovado. Teď je to už lepší,chová se už líp a hubne,ale pořád ho mám v tý mysli,tak že se ho bojím. Už ne teda teď,ale celých těch pět měsíců jsem z něj měla strach. Vše se uklidnilo a zase začalo být všechno v pohodě. Ale! Na začátku roku 2013 jsem začala přicházet o kamarády. Byla jsem z toho tak na dně,že jsem to začala řešit nejhorším způsobem jaký šel. Začala jsem se řezat. V červnu mi začala vyhrožovat jedna holka. Měla jsem strach a tak jsem to řekla mamce,která to řekla učitelce. Týden se nic nedělo,ale jednou když jsem šla ze školy viděla jsem naskládaný moje bejvalý kamarády jak sedí a na něco čekají. Najednou ke mě přišla ta holka. Dostala jsem facku,pár pěstí a omlátila mi hlavu o zeď. Asi 15 lidí na to koukalo a nic neudělalo. Skončila jsem tak,že jsem měla otřes mozku a do teď moc neslyším na levé ucho. Táhlo se to přes policii atdd. a já jsem to už psychycky nevydržela. Začala jsem se ještě víc řezat až si to všimla mamka. A začalo to. Psycholog,psychyatr a každý den se to střídalo. 3 měsíce jsem každý den navštěvovala psycholožku a dvakrát do měsíce psychyatričku. Dopadlo to tak,že jsem na stole měla už i papíry do léčebny. Naštěstí jsem se probrala a do léčebny jsem nešla. 25.11.2013 jsem měla nastoupit. Den po mých narozeninách. Až do půlky tohoto roku jsem chodila k psychologovi. Naštěstí se to zlepšilo a jsem za to nesmírně ráda,že teď už jsem docela v pořádku.

#002 - coffe

18. november 2014 at 20:50 | Miana Rose |  100 REASONS TO SMILE
Coffe
kafe je nejlepší ráno,odpoledne i večer:3 prostě the best
Morning

Gif's - Damon Salvatore

17. november 2014 at 7:11 | Miana Rose |  GIFS
Ian❤️️
-není ani možná jak já ho miluju!!!!! prostě on je tak úžasnej a nejlepší!:)

#funnygames/recenze

15. november 2014 at 12:07 | Miana Rose |  FILMY
oficiální text distributora||Chcete se vsadit, že v devět ráno budete mrtví? Prodloužený víkend s rodinou v luxusním venkovském sídle? Proč ne! Funny Games USA je průzkumem dnešní brutální společnosti a jak násilí ovlivňuje naší kulturu. Anna vypráví příběh své rodiny, která byla fyzicky i psychicky týraná dvěma neočekávanými návštěvníky. Peter a Paul se s milým úsměvem a v bílých rukavičkách objeví u dveří jejich chaty. Anna s rodinou nemá ani tušení, jak drsná hra na ně čeká! Vše začne nabírat rychlé otáčky, když se Paul vsadí, že rodina nepřežije do zítřejšího rána…
žánr||Krimi / Drama / Thriller / Psychologický
-s zařazením do žánrů souhlasím:)
můj názor|| tento film ve vás něco zanechá. asi nidky nikomu nedám vajíčka,když budou v bílých rukavicích:D je to chvílema drsný,ale myslím si,že ne až tak drsný,že by to někoho zvedalo z gauče. tento díl je remake a originál mám v lánu si pustit taky,protože si myslím,že to teprve bude něco. jestli máte rádi thrillery tak si tento film určitě pusťte:)

#theboyswho|| MILUJU

13. november 2014 at 14:55 | Miana Rose |  MILUJU
Zdravím:),školu bych nějak neřešila teďkon,jelikož bych se mohla na*rat.. joooooo. co vy?.)
ideály kluků. prostě to co by jsme chtěli aby pro nás dělali..
jjjjjj. kéžby:)


the boys who...



The Boys Who is officially back!

The Boys Who is officially back!

#tag•sweater weather

12. november 2014 at 11:13 | Miana Rose
Christmas is around the corner🎄🙀
1) Káva,čaj nebo horká čokoláda?
- káva a čaj:)
2) Jaká je tvoje nejoblíbenější podzimní vzpomínka?
- jooo to nevím.. nejspíš jeden týden před dvouma lety:)
3) Jaký trend v líčení preferuješ na podzim - tmavé rty a nebo výraznou linku?
-ani jedno,spíš tmavé nehty:3
4) Jaké je počasí tam, kde bydlíš?
-mlha -_-
5) Nejvíc nošený svetr?
-černo-bílý z gatu:)
6) Lak na nehty, který tenhle podzim miluješ?
-rudou červenou:333
7) Skinny jeans a nebo legíny?
-oboje!:)
8) Kozačky nebo UGG?
-kazčky:)
9) Oblíbená podzimní TV show
-neznám podzimní TV show:D
10) Jaká písnička tě zaručeně dostane do podzimní nálady
-asi žádná:)